Udržitelnost ve výrobě oken: Jsou povrchové úpravy bez účinných biocidních látek řešením?
Udržitelnost je ve stavebnictví horkým tématem. Žádané jsou nejen ekologické stavební materiály a nízká uhlíková stopa, ale stále důležitější otázkou se stává i recyklovatelnost ve smyslu oběhového hospodářství. Požadavky, které stavební materiál dřevo důsledně splňuje. Dřevěná okna se však v současnosti dají recyklovat jen ve velmi omezené míře, protože většinou byla impregnována, aby byla chráněna před dřevokaznými organismy. Povrchové úpravy bez účinných látek a ty, které obsahují snížená množství účinných látek, jaká nabízí rakouský výrobce barev ADLER již mnoho let, představují zajímavou alternativu. Možnosti, ale i omezení takových systémů vysvětluje Rainer Troppmair, vedoucí vývoje laků na okna a stavebních laků.
28. 1. 2025
Pane Troppmaire, do jaké míry jsou vlastně potřebné prostředky na ochranu dřeva při povrchové úpravě oken?
Dřevo je v podstatě již velmi dobře chráněno přelakováním vysoce kvalitní povrchovou úpravou: Organismy poškozující dřevo nedokážou proniknout do dřeva skrz fyzickou bariéru. Navíc vlhkost dřeva zůstává tak nízká, že neposkytuje živnou půdu například pro houby. Toto vše však platí jen do té doby, než film laku zcela pokrývá dřevo a je nepoškozený. Pokud tomu tak není, například v důsledku poškození při montáži, může dojít k napadení dřeva. Výsledkem je poškození a zabarvení způsobené houbami a zamodráním. Aby se tomu zabránilo, musí být dřevěná okna obvykle impregnována prostředkem na ochranu dřeva podle normy.
Jsou tyto prostředky na ochranu dřeva zdraví nebezpečné?
Minimálně při povrchových úpravách oken ADLER jistě mohu vyloučit zdravotní rizika. Na jedné straně se jedná o velmi moderní prostředky na ochranu dřeva, které se používají pouze v extrémně malých množstvích. Na druhé straně, aktivní složky v našich systémech se nacházejí pouze v impregnaci a jsou překryty vrchní vrstvou. To znamená, že účinná látka se nemůže odpařovat do vnitřního ovzduší nebo prostředí – to bylo také testováno a prokázáno měřeními ovzduší v interiéru. Ale je zde také neustálá poptávka po povrchových úpravách, které jsou zcela bez účinných látek. Je tomu tak zejména u stavebních projektů, kde je prioritou trvalá udržitelnost, u nich se často diskutuje o povrchových úpravách oken bez ochranných prostředků na dřevo. Z tohoto důvodu nabízíme v ADLER kromě našich standardních systémů také systémy povrchové úpravy zcela bez aktivních složek se základní vrstvou bez biocidů Aquawood Primo TG WF – jak pro krycí a transparentní povrchové úpravy, tak pro olejované povrchy. Existují také povrchové úpravy se sníženými aktivními složkami, které obsahují výrazně snížené množství biocidů – chrání okno před růstem povrchových řas, hub a plísní. Avšak u takových skladeb povrchové úpravy, které neobsahují žádné nebo jen omezené množství účinných látek, je třeba vždy upozornit výrobce na s tím související rizika.
Jaká jsou tato rizika?
Jak již bylo zmíněno, jen tehdy, je-li povrch neporušený, je okno dostatečně chráněno povrchovou úpravou, která neobsahuje účinné látky. Pokud je lakový film poškozen, vlhkost může proniknout do dřeva a podporovat růst organismů poškozujících dřevo. Největší rizika spočívají ve fázi výstavby: při přepravě, při montáži oken, při omítání a při jiných stavebních pracích může snadno dojít k mechanickému poškození, například v oblasti napojení na zdivo. Kromě toho existuje vysoká úroveň vystavení vlhkosti, dokud omítka a potěr zcela nevyschnou. Pokud během této fáze není místnost dobře větraná, například při nízkých venkovních teplotách během topného období, vlhkost dřeva může rychle stoupnout nad kritickou hodnotu 20 %. Ale i po fázi výstavby musí být místnost dobře větraná a okno se musí pravidelně udržovat, aby nedošlo k zabarvení. Všechna tato rizika již nejsou v kompetenci výrobce oken, může podle toho jen poradit svým zákazníkům – například ohledně správné péče o okna s vhodnými přípravky, jako je sada pro údržbu oken WinDoor Care-Set od ADLER. Nebo výrobce oken předchází rizikům aplikací vhodné povrchové úpravy. Z tohoto důvodu ochranu dřeva obvykle vyžadují i zákonné normy.
Jak tyto normy vypadají?
Normy pro dřevěná okna nejsou v celé Evropě jednotné, ale zhruba lze říci: u dřeva nejčastěji používaného při stavbě oken, jako je smrk, borovice nebo jedle, je nutná ochrana dřeva vzhledem k příslušným třídám odolnosti. Od ochrany dřeva lze upustit jen v případě dřevin, které jsou přirozeně velmi odolné – kromě evropského dubu jde většinou o exotické dřeviny, takže není obzvláště udržitelná možnost. Výjimkou jsou dřeviny jako modřín evropský nebo duglaska s obsahem bělového dřeva nižším než 5 %. Tyto dřeviny jsou ale drahé a na trhu často obtížně dostupné, proto se používají méně. Ochranným prostředkem na dřevo se proto okna v mnoha případech nevyhnou nejen kvůli jejich funkčnosti, ale také kvůli normám. Zároveň se tím však brání recyklaci dřevěných oken. To je opravdu neuspokojivá situace, protože dřevo je obnovitelný, ekologický, zdravý materiál, který je ideální pro udržitelnou výstavbu a oběhové hospodářství. Dřevěná okna je však možné vzhledem k právnímu stavu v současnosti recyklovat jen ve velmi omezené míře. V Rakousku zákon dokonce zakazuje jakoukoli recyklaci dřevěných oken s povrchovou úpravou – bez ohledu na to, zda byly použity prostředky na ochranu dřeva nebo ne. V Německu je situace poněkud jiná, recyklace oken povrchově upravených bez účinných látek je teoreticky možná. Jak to ale vypadá v praxi? Okna mají životnost několik desetiletí, po kterých je obtížné s jistotou určit, jaká povrchová úprava byla vlastně použita. Klasická recyklace oken je proto podle dnešních předpisů náročná, jedinou možností je okno kompletně zrenovovat, tedy rozebrat jej až na surový okenní rám, odstranit těsnění, kování, skla a povrchovou úpravu – velmi složitý proces, který se jen používá ve výjimečných případech, například při historických oknech. Proto je o to důležitější hledat nové přístupy k tomu, aby byla dřevěná okna v budoucnu recyklovatelná.
Kde vidíte taková východiska?
ADLER inicioval spolu s Holzforschung Austria výzkumný projekt, ve kterém účastníci z oblasti obchodu, vědy a techniky diskutují o této otázce. Například zkoumáme, zda jsou okenní profily vhodné pro zpracování na podlahové krytiny nebo pro výrobu nábytku. Podle našeho názoru je to snadno možné u oken upravených žádnými nebo sníženým množstvím účinných látek, a to i bez odstranění povrchové úpravy. Ale vidíme také možnosti povrchových úprav s prostředky na ochranu dřeva, protože studie ukázaly, že prostředky na ochranu dřeva pronikají do dřeva jen velmi povrchově. Ale i zákonodárce musí něco udělat: okna povrchově upravená bez účinných látek by měla být obecně recyklovatelná. To vyžaduje systémy, které dokumentují, jaká povrchová úprava byla použita na příslušné komponentě. Kromě toho je třeba si klást otázku, zda by se moderní prostředky na ochranu dřeva, jaké používáme iv ADLER, nedaly recyklovat, například na dřevotřískové desky nebo izolační materiály. Jsou v tomto kontextu povrchové úpravy, které neobsahují aktivní složky, v současnosti klíčem k udržitelné výrobě oken? Pokud je jediným problémem udržitelnost, povrchové úpravy bez biocidů jsou určitě jedním z přístupů, ale ne jediným řešením. V neposlední řadě proto, že povrchová úprava je jen jednou částí z mnoha na okně: Je okno z tropického dřeva udržitelnější než okno z domácího smrku, který vyžaduje ochranu dřeva? A co sklo a těsnění? Jaké materiály byly použity k instalaci okna? Kromě toho je samozřejmě důležitým, ale ne jediným aspektem trvalá udržitelnost – funkčnost a samozřejmě vzhled okna musí být zaručené i dlouhodobě.
Co byste na závěr doporučili svým zákazníkům?
V první řadě doporučujeme důkladně zvážit klady a zápory povrchové úpravy bez účinných látek, poctivě zvážit možná rizika, prodiskutovat je s klientem a také jej transparentně informovat o případných odchylkách od normy. Pokud jsou všeobecné podmínky – od výroby okna až po montáž a následnou údržbu – optimální, pak je dřevěné okno dobře chráněno i bez biocidních prostředků. Ve všech ostatních případech je povrchová úprava okna s ochranou dřeva bezrizikovou volbou, neboť nabízí „balíček bez starostí“ – zejména proto, že výrobce okna umí zajistit bezvadný výrobní proces okna, ale vše ostatní, montáž resp. údržba, již nepatří do jeho sféry vlivu. Ale bez ohledu na to, jak se zákazník v konečném důsledku rozhodne: Naším cílem je poskytnout mu pro každou variantu kvalitní skladbu povrchové úpravy, která splňuje nejvyšší standardy kvality – od zpracování přes odolnost a vzhled povrchu až po ekologickou kompatibilitu.
ADLER – V našich žilách proudí barva
S přibližně 730 zaměstnanci je ADLER předním rakouským výrobcem barev, laků a prostředků na ochranu dřeva. Společnost založenou v roce 1934 Johannem Berghoferem, která je dodnes rodinným podnikem, řídí ve třetí generaci Andrea Berghoferová. Téměř 21 000 tun barvy každoročně opouští továrnu ve Schwazu a dostává se k zákazníkům ve více než 30 zemích po celém světě. ADLER má distribuční společnosti v Německu, Itálii, Polsku, Nizozemsku, Švýcarsku, České republice a na Slovensku; jediným výrobním místem je ADLER-Werk Lackfabrik ve Schwazu/Tyrolsku (AT). ADLER je první společností ve svém oboru, která je od roku 2018 100% klimaticky neutrální. Společnost ADLER snížila svou ekologickou stopu na minimum pomocí mnoha opatření. Zbytkové emise, kterým se i přes všechna tato opatření nelze vyhnout, kompenzuje společnost ADLER koupí uznávaných certifikátů o ochraně klimatu, čímž pomáhá financovat nové projekty v oblasti ochrany klimatu.
© by adler-lacke.com